O MNĚ
O mé cestě k uzdravení hlasu
Když jsem v roce 2006 vykročila na cestu k uzdravení svého hlasu, netušila jsem, kam mě zavede. Kolik nádherných objevů a uvědomění mě na ní čeká — o mém hlase, těle, mysli i hlubších rovinách psychiky.
- Práce s hlasem se pro mě stala zdrojem sebepoznání. Objevila jsem a stále objevuji obrovskou sílu a moc, jakou hlas má a s jakou nám umožňuje být ve spojení s okolním světem a se sebou samými.
- S vděčností a radostí otevírám tuto cestu dalším lidem, přináším svoje vhledy a společně nacházíme způsoby, jak být s hlasem v souladu a nechat projevit jeho autentickou sílu a pravdivost.
- Učila jsem se a učím od vynikajících lektorů, mentorů a průvodců – třeba od Ivy Bittové, Komaly de Amorim, Ridiny Ahmed nebo Bettiny Maureenji.
Každá cesta za zdravým, svobodným hlasem je křehká, dobrodružná a uzdravující. Chceš, abych tě provedla tou tvojí?
let na konzervatoři a VŠ
odučených hodin
hodin dalšího odborného vzdělání
Přečtěte si rozhovor
o hlubokém uspokojení, které přichází, když se hlasem vyjádříme, svobodně a plně. Srdečně jsme si povídaly o mé cestě s Annou Hau.
Příběh jednoho osvobozeného hlasu
Zpívala jsem si ráda od malička. Aby rodiče můj talent podpořili, přihlásili mě do dětského sboru, následně na hodiny sólového zpěvu do základní umělecké školy a za pár let na to jsem nastoupila ke studiu zpěvu na konzervatoř.
Byla jsem hodná a poslušná holka, co plní zadání a úkoly na sto procent a k tomu, z mnoha důvodů, které měly kořeny už v dětství, daleka toho vnímat sebe sama. A tak se stalo, že jsem si za celé čtyři roky studia neuvědomila, že je v mém hlasovém projevu něco zásadně špatně. Po zpívání mě často bolelo v krku („to se časem vyzpívá“), mluvní hlas jsem měla vyšponovaný nahoru („to se hned pozná školený hlas“).
Nedokázala jsem svůj hlas zesílit, při zpěvu jsem se nadřela jako kůň. Neuměla jsem se skrze svůj hlas vyjádřit v plné míře, nedokázala jsem vyventilovat svoje emoce. Můj hlas se evidentně trápil a já postupem času taky. Ale pořád jsem tomu nepřikládala důležitost, byla jsem přece na umělecké škole, učitel byl Bůh.
Ke konci studia už mi ale bylo jasné, že je něco špatně. V ten moment mi začaly do cesty přicházet učitelé, kteří mi otevírali úplně nové obzory práce s hlasem, zpěvem, s tělem, s dechem, s myslí, s hlubšími rovinami…
V průběhu následujících let jsem prošla mnoha seberozvojovými kurzy, technikami, metodami, workshopy a terapiemi, které mi pomohly mimo jiné rozmotat, co se uvnitř mě (z větší části už v dětství) zašmodrchalo a co mě zásadně brzdilo v sebevyjádření se skrze hlas.
Na této cestě jsem pochopila, jak obrovský, léčivý potenciál hlas má.
…
Zdaleka nejsem u konce (naštěstí!) ve zkoumání a objevování tohoto potenciálu a čím více do jeho podstaty pronikám, tím více jsem fascinovaná, okouzlená, tím více je také můj hlas svobodný.
Tím snadněji skrze zpěv i řeč vyvěrají moje emoce, uvolňují se pnutí, zintenzivňuje a znásobuje se radost, zpříjemňuje se moje interakce s okolním světem…
Je to nádherná cesta, je to moje cesta. A kromě toho, že dává mému životu dříve netušený rozměr, je mým přáním a záměrem sdílet nasbírané zkušenosti, prožitky, objevené obzory a provázet děti i dospělé na jejich cestě poznání skutečných možností jejich hlasu. A je pro mě jednoduše krásné, že je tento proces téměř vždy obohacující na obou stranách.
Moji průvodci
Od chvíle, kdy jsem v roce 2006 nastoupila na cestu vyléčení svého hlasu a sebe sama, se stále vzdělávám. U následujících učitelů a průvodců jsem absolvovala výcviky, semináře, kurzy a workshopy:
Iva Bittová
Olga Lidia Kozlowska
Hana Pecková
Komala de Amorim
Gabriela Vermelho
Monika Obermajerová
Ivana Vostárková
Feng Yun Song
Ridina Ahmed
Mirka Novak
Bettina Maureenji
Antonia Nyass
Simoniny lekce nejsou ani tak hodiny zpěvu, jako spíš herna, kde mám prostor zjišťovat a zkoušet, jaký je můj hlas, jak zní, co umí, jak mu dát prostor a jak rozmanitě jde použít. Simona je vnímavá (takže často správně vycítí, co by mohlo pomoci a pomáhá mi přicházet na kloub tomu, co nejspíš potřebuji), hravá (takže mi nabízí pestrou paletu možností, jak objevovat hlas a hrát si s ním), trpěliváa laskavá (takže se k pokusům a hře snáz odvážím).
Já díky Simoně postupně zjišťuji, že vydávat zvuk (nebo dokonce zpívat!) a být slyšet nemusí být tak docela za hranicí toho, co jsem dosud považoval za své bezpečné území, ale že je to zajímavá (někdy překvapivá) zkušenost a zábava. Proto se na lekce k Simoně těším, jsem vděčný, že je mi průvodcem právě ona a doufám, že budeme moci ve spolupráci pokračovat, a že mě po téhle cestě bude moci vést dál.
Miloslav Šinfeld
www.akvanek.cz
